Záznam přidán/aktualizován: 13. dubna 2016 v 08.11 hod.
HORÁK, Ondřej: Emanuel Tilsch a česká civilistika
s. 299–309
Abstrakt: Článek se u příležitosti 150. výročí narození Emanuela Tilsche (1866–1912) zabývá nejen jeho životní a profesní dráhou, ale také významem pro současnou civilistiku. Tilschova bibliografie sice není nijak obsáhlá, přesto ho můžeme považovat za jednoho z nejpodnětnějších autorů česko-rakouské právní vědy. Dodnes na něj odkazuje odborná literatura i judikatura a jeho názory zřejmě stály v pozadí či alespoň spoluovlivnily také řešení některých zásadních otázek nedávné rekodifikace (např. autonomie vůle a univerzální sukcese v dědickém právu). K podrobnějšímu rozboru témat, u nichž bylo, je či může být jeho dílo inspirativní, jsme vybrali problematiku zásad, věci v právním smyslu a vlastnictví práva, součásti a příslušenství věci, univerzální sukcese a pozůstalosti, spolužijících osob, a nabytí dědictví.
Klíčová slova: Emanuel Tilsch, občanské právo, civilistika, dědické právo
Emanuel Tilsch and Czech Civil Law Jurisprudence
Abstract: The paper, on the occasion of the 150th birth anniversary of Emanuel Tilsch (1866–1912), deals with his live, work and importance for Czech civil law jurisprudence. The bibliography of Tilsch is not rich, and yet he is one of the most influential authors of Czech-Austrian jurisprudence. Even today he is still referred to in literature and jurisprudence, and his views were apparently behind the recent recodification or contributed to the solution of some fundamental questions (e.g. autonomy of will and universal succession in the inheritance law).We chose to revisit the topics which are or could be still inspirational, that is the questions of principles, things in the legal sense and ownership of law, component and accessory of things, universal succession and inheritance, cohabiting persons, and acquisition of inheritance.
Key words: Emanuel Tilsch, civil law, jurisprudence, inheritance law
VYŠNÝ Peter: Francisco de Vitoria a španielska conquista Nového sveta
s. 310–330
Abstrakt: Španielska conquista (dobytie) Nového sveta (amerického kontinentu) sa v Španielsku v 16. Až 17. storočí stala predmetom serióznych akademických skúmaní, analýz, diskusií a polemík, ktorých protagonisti sa všeobecne označujú ako teológovia – juristi. Štúdia sa zameriava na analýzu conquisty, ktorú uskutočnil jeden z najpoprednejších teológov – juristov, Francisco de Vitoria.V texte sa systematicky približuje, vysvetľuje a rozoberá Vitoriovo komplexné myslenie spojené s conquistou, spočívajúce na rozlíšení a rozbore siedmich nelegitímnych a ôsmich legitímnych titulov (dôvodov) conquisty (justos títulos).V texte sa tiež poukazuje na určité, vo väčšej alebo menšej miere inovatívne prvky Vitoriovho myslenia spojeného s conquistou, ktorými boli koncept suverenity ľudu, právo každého člena medzinárodného společenstva komunikovať s ostatnými členmi (ius communicationis), koncept medzinárodného práva (ius inter gentes) a koncept medzinárodného spoločenstva (totus orbis).
Kľúčové slová: conquista, Vitoria, justos títulos, suverenita ľudu, ius communicationis, ius inter gentes, totus orbis
Francisco de Vitoria and the Spanish Conquest of the New World
Abstract: The Spanish conquest of the New World (the Americas) became the subject of serious academic study, analysis, debates and polemics in the 16th to 17th century, their protagonists are generally referred to as theologians – jurists. The paper focuses on the analysis of conquest, conducted by one of the foremost theologians – jurists, Francisco de Vitoria. The text systematically presents, explains and discusses Vitoria’s complex thinking related to the conquest, which rests on the distinction between seven illegitimate and eight legitimate titles of the conquest (justos títulos). The paper also points to Vitoria’s more or less innovative concepts of popular sovereignty, the right of each member of the international community to interact with its other members or ius communicationis, the international law or ius inter gentes and the international community or totus orbis.
Key words: conquest,Vitoria, justos títulos, popular sovereignty, ius communicationis, ius inter gentes, totus orbis
BOJAR, Tomáš: Cesare Beccaria a problém tortury – historické a soudobé aspekty
s. 331–348
Abstrakt: Článek nabízí podrobnou analýzu argumentů proti mučení podezřelých pachatelů, jak je ve svém traktátu O zločinech a trestech (1764) vznesl italský osvícenec Cesare Beccaria. Toto dílo se bezprostředně po svém vydání těšilo velkému vlivu jak na soudobou intelektuální elitu, tak i na konkrétní zákonodárce v řadě evropských zemí. Pasáž, v níž Beccaria z rozličných důvodů odmítá do té doby stále ještě rozšířenou praxi tortury, přitom patří v rámci jeho díla k těm nejcitovanějším. Text nejdříve stručně rekapituluje vývoj problematiky mučení ve známých dějinách. Ve stěžejní části pak analyzuje jednotlivé argumenty, které Beccaria proti tzv. předběžné i následné tortuře ve svém díle uvádí. Nepřípustnost tortury je tu takto nejprve dána do souvislosti s principem presumpce neviny – občan, na kterého se zatím hledí jako na nevinného, nemůže být podle Beccarii vystaven fyzickému utrpení. Mučení je však v Traktátu především představeno jako nespolehlivý instrument, který spíše než o skutkové pravdě vypovídá o fyzické síle podezřelého a zakládá neodůvodněnou nerovnost mezi podezřelými. Pozornost je kromě toho věnována i hodnotově-sociologickému argumentu, podle nějž je mučení třeba odmítnout proto, že dává občanům nebezpečnou zprávu o žádoucích hodnotách. V závěrečném oddílu se pak text s odkazem na relevantní sekundární literaturu i judikaturu ESLP zabývá otázkou, zda by měl být zákaz mučení skutečně absolutní (taková byla Beccariova představa), a to včetně všech jeho konsekvencí pro trestní proces, nebo zda se je naopak možné k tortuře ve výjimečných případech uchýlit.
Klíčová slova: Beccaria, tortura, trestní právo, nepřípustnost mučení
Cesare Beccaria and the Problem of Torture
Abstract: The article offers a detailed analysis of the different arguments against torture of suspects as they were raised by the Italian Enlightenment philosopher Cesare Beccaria in his treatise On crimes an punishments (1764). The treatise had a massive influence on the contemporary intellectual elite, as well as on concrete legislators in various European countries. The passage, in which Beccaria opposes torture, belongs among the most quoted ones within the entire treatise. The article first briefly recapitulates the evolution of torture in the known history. The main part of the text is then focused on the analysis of Beccaria’s different arguments against torture. The unacceptability of torture is first closely related to the presumption of innocence – a person who is yet to be considered innocent cannot according to Beccaria be justly caused any physical harm.Most importantly, torture is then presented as an unreliable instrument that doesn’t give an accurate account of factual truth, but merely an account of the suspect’s physical strength. Torture is subject to critique also because it creates unjustifiable inequality between citizens.Finally, the practice of torture is considered dangerous also because it gives citizens an inappropriate message about the desirable values. In its final section the article then deals with the question, whether the prohibition of torture with all its procedural consequences should be absolute (such was Beccaria’s view), or whether there may occur exceptional cases when it is appropriate – it refers both to relevant texts of legal and moral philosophy and the judicature of the European Court of Human Rights.
Key words: Beccaria, torture, criminal law, unacceptability of torture
DISKUSE / DISCUSSION
ONDŘEJEK, Pavel: Poměřování jako klíčový argument přezkumu ústavnosti v éře proporcionality a některé projevy jeho kritiky
s. 349–368
Abstrakt: Poměřování základních práv a svobod je všudypřítomné v současném ústavním právu, zároveň však platí, že dosud popsané koncepce poměřování různých autorů se podstatně liší. Článek zmiňuje několik pojetí poměřování, např. jako nástroje optimalizace, principiální argumentace, dosažení efektivity právní regulace, nebo jako metody stanovení deontologických limitů pro omezení základních práv. Tyto modely (poměřování jako optimalizace, principiální poměřování, duální model poměřování) však nevyvracejí některé zásadní argumenty proti technice poměřování, zejména námitku nesouměřitelnosti, nutnosti přiznání diskrece zákonodárce a ztráty specifického charakteru základních práv. Naproti tomu, článek argumentuje ve prospěch takového pojetí poměřování, které maximálně reflektuje skutkový stav daného případu, anebo, v případě abstraktní kontroly ústavnosti, důsledků konkrétní právní regulace, a přihlíží přitom k roli zákonodárce a soudu v demokratickém právním státě.
Klíčová slova: poměřování, základní práva, princip proporcionality, nesouměřitelnost, ústavní přezkum, diskrece zákonodárce, úloha soudů
Balancing as Key Argument of Constitutional Review in the Era of Proportionality and Some Implications of Its Critique
Abstract: Balancing fundamental rights and freedoms is ubiquitous in the contemporary constitutional law but at the same time, no single conception of balancing has been so far described. In this article I tried to outline several conceptions that describe balancing e.g. as a tool for optimization, principled reasoning, means to promote efficiency of law or as a method of imposing deontological constraints on limits of fundamental rights. These conceptions (balancing as optimization, principled balancing, dual model of balancing) however fail to address some of the key arguments against the use of balancing technique, namely the incommensurability objection, necessity of allowing for legislative discretion and the loss of a specific character of fundamental rights. Instead, it is argued that the proper model of balancing should reflect as much as possible facts of the case or, in case of constitutional review of legislation, consequences of the reviewed legal regulation, and it should reflect the role of the legislator and the court in a democracy.
Key words: balancing, fundamental rights, principle of proportionality, incommensurability, constitutional review, legislative discretion, role of courts
RECENZE / REVIEWS
KYSELA, Jan: Preuss Ondřej. Klauzule věčnosti. Je možné odstranit liberální demokracii? 2015
s.369–372
LAPŠANSKÝ, Lukáš: Ovečková, Oľga. Premlčanie v obchodnom práve. 2015
s. 372–374
ŠVECOVÁ, Adriana: Mosný Peter – Laclavíková Miriam – Siskovič Štefan. Metodológia vedeckej
práce (pre potreby právnického štúdia). 2015
s. 374–377
Z VĚDECKÉHO ŽIVOTA / CONFERENCES AND REPORTS
HURYCHOVÁ, Klára – TOMÁŠEK, Petr: Zpráva z konference „Zákon o obchodních korporacích:
(stále) nové výzvy“